středa 21. května 2008

Game of Life - Evoluce není tak jednoduchá, jak říkal Darwin...


Game of Life je původní hříčka britského matematika Johna Hortona Conwaye, při které se uvnitř hrací plochy, kterou tvoří mřížkovaná tabulka přeskupují různé typy útvarů a to jen na základě interakce se svým okolím podle několika jednoduchých předem zadaných pokynů. (V modelu Life máme prostor v podobě velké šachovnice. Jako v jakékoli jiné pravoúhlé šachovnici, i zde každé políčko sousedí svými hranami či rohy s osmi políčky. Každé políčko se může nalézat ve dvou různých stavech, tedy například ve stavu černá a bílá. Vývoj systému probíhá v jednotlivých krocích podle následujících pravidel: jakmile bílé políčko sousedí se třemi políčky černými, přechází v následujícím kroku ze stavu bílá do stavu černá. Pokud černé políčko sousedí s méně než dvěma nebo více než třemi políčky, přechází v následujícím kroku do stavu bílá. Stav černého políčka sousedícího se dvěma nebo třemi černými se v následujícím kroku nemění. Na základě těchto jednoduchých pravidel se systém z počátečního neuspořádaného stavu náhodně rozložených černých a bílých buněk vyvíjí do stavu mnohem uspořádanějšího.) V různých místech šachovnice tak vznikají i rozsáhlé útvary, které rostou, nebo dokonce mohou vypouštět další útvary, kterými kolonizují své okolí. Setkání dvou může znamenat jak jejich zánik, tak splynutí, tak i vznik jednoho či více nových jedinců.

Velký význam má hra ale i pro biology, protože tímto je nádherně zobrazen evoluční proces, kdy se konkrétní jednotky (populace) na základě interakce se svým okolím vyvíjejí, proměňují, zanikají, rozrůzňují, navzájem se požírají či kolonizují blízké i vzdálené oblasti. Další ukázka zde a zde.

Cílem jak hry, tak vlastního života je vytvořit stabilní populaci, která v daných podmínkách prosperuje. Ale i prosperující stabilní populace může být ohrožena, pokud se objeví nový faktor, nová jednotka, která ovlivní životní podmínky v dané oblasti.

Zároveň Game of Life ukazuje, že na vývoj všech organismů nepůsobí jen přirozený výběr, jak tvrdí Darwinovi neo-zastánci, ale i mnoho dalších okolností a mechanismů. Jaroslav Flégr ve své knize Zamrzlá evoluce říká : "Evoluce daného systému
není evolucí darwinistickou, neboť její hnací silou je třídění z
hlediska stability, nikoli přirozený výběr."

A co na to sysel?
Syslové sice nejsou na vrcholu potravního řetězce, ale to je jen otázka času...

Ilustrace převzata z: http://chnm.gmu.edu/resources/essays/images/EvolutionIntelligentDesignClimateChange/evolution1.jpg

1 komentář: