Game of Life je původní hříčka britského matematika Johna Hortona Conwaye, při které se uvnitř hrací plochy, kterou tvoří mřížkovaná tabulka přeskupují různé typy útvarů a to jen na základě interakce se svým okolím podle několika jednoduchých předem zadaných pokynů. (
V modelu Life máme prostor v podobě velké šachovnice. Jako v jakékoli jiné pravoúhlé šachovnici, i zde každé políčko sousedí svými hranami či rohy s osmi políčky. Každé políčko se může nalézat ve dvou různých stavech, tedy například ve stavu černá a bílá. Vývoj systému probíhá v jednotlivých krocích podle následujících pravidel: jakmile bílé políčko sousedí se třemi políčky černými, přechází v následujícím kroku ze stavu bílá do stavu černá. Pokud černé políčko sousedí s méně než dvěma nebo více než třemi políčky, přechází v následujícím kroku do stavu bílá. Stav černého políčka sousedícího se dvěma nebo třemi černými se v následujícím kroku nemění. Na základě těchto jednoduchých pravidel se systém z počátečního neuspořádaného stavu náhodně rozložených černých a bílých buněk vyvíjí do stavu mnohem uspořádanějšího.) V různých místech šachovnice tak vznikají i rozsáhlé útvary, které rostou, nebo dokonce mohou vypouštět další útvary, kterými kolonizují své okolí. Setkání dvou může znamenat jak jejich zánik, tak splynutí, tak i vznik jednoho či více nových jedinců.
Velký význam má hra ale i pro biology, protože tímto je nádherně zobrazen evoluční proces, kdy se konkrétní jednotky (populace) na základě interakce se svým okolím vyvíjejí, proměňují, zanikají, rozrůzňují, navzájem se požírají či kolonizují blízké i vzdálené oblasti. Další ukázka
zde a
zde.
Cílem jak hry, tak vlastního života je vytvořit stabilní populaci, která v daných podmínkách prosperuje. Ale i prosperující stabilní populace může být ohrožena, pokud se objeví nový faktor, nová jednotka, která ovlivní životní podmínky v dané oblasti.
Zároveň Game of Life ukazuje, že na vývoj všech organismů nepůsobí jen přirozený výběr, jak tvrdí Darwinovi neo-zastánci, ale i mnoho dalších okolností a mechanismů.
Jaroslav Flégr ve své knize
Zamrzlá evoluce říká :
"Evoluce daného systému
není evolucí darwinistickou, neboť její hnací silou je třídění z
hlediska stability, nikoli přirozený výběr."
A co na to sysel?Syslové sice nejsou na vrcholu potravního řetězce, ale to je jen otázka času...
Ilustrace převzata z: http://chnm.gmu.edu/resources/essays/images/EvolutionIntelligentDesignClimateChange/evolution1.jpg