Pauza za jednu libru

Při cestě z Egyptského Karnaku po vysilujícím dni, kdy už se začíná pomalu smrákat a i prostředí mimo klimatizovaný autobus začíná být příjemnější, stavíme na čůrací pauzu u (větší ?) čerpací stanice uprostřed pouště. To znamená více vojáků s kalašnikovy, záchodky za 1 libru a obchod, kde ignorují anglicky mluvící zákazníky. Okolo se pohybují i dvě dívky dokonale zahalené v pestrobarevných látkách. Ta větší vede vychrtlého oslíka, na kterém sedí ta menší. Po vykonání všeho potřebného (tzn. utracení 1 libry, někteří nakupují pití, přítelkyně zásadně jen brambůrky Pringles) zbývá chvilka na protažení ztuhlých, zhýčkaných končetin. Mumrajem terasy před obchodem, kde popíjejí a pokuřují egyptští řidiči, se proplétají prodejci čehokoliv, kteří se tu vzali zčistajasna bůhvíodkud. To je ale v Egyptě věc běžná, nad kterou se už nikdo nepodivuje. Jeden z nich ale vynikal, viděl jsem ho už zdálky - malý tak 8-letý klučina, který bez jediného slova obcházel celou benzínku a natahoval ruce se svým zbožím. Dorazil i ke mně. Natáhl levou ruku s mobilem a po mém pokrčení rameny natáhl i pravou ruku. S živým 20-centimetrovým krokodýlem. Nejspíš byl nilský.

Photo by Goggly